Už dávno se stalo zvykem, že především v nejrůznějších budovách, ale nejen v těch, začali lidé chodit po schodech. V počátcích to byl vlastně ten nejpohodlnější způsob, jak se dostat z přízemí do vyšších podlaží, když se začaly domy tyčit do větší výše, a dodnes schody význam nepozbyly, jakkoliv byly leckde doplněny a někde i zcela nahrazeny výtahy.
Po schodech už jste určitě někdy šli. A pokud jste měli smůlu, možná jste z nich někdy spadli. Ale většinou bez vážnějších následků, protože jste se z nich kutáleli jenom směrem vpřed. A tímto směrem schody obvykle končí dost brzy na to, aby se někdo kutálením se po nich zmrzačil. Horší by bylo, kdybyste spadli z jejich kraje do prázdna pod sebou, zejména pak z vyššího podlaží.
To poslední se ale často nestává. Jistě, jsou mezi námi i hazardéři, i ignoranti, i třeba opilci, kteří jsou schopni spadnout ze schodů i takto, ale normálním lidem se to nestává. A nestává se to samozřejmě proto, že nám v takovém pádu obvykle brání nějaké zábradlí.
Je běžné, že se přidělává nějaké zábradlí na schodiště hned zkraje. Hned, když se někde postaví schody, se tyto opatří zábradlím, které má za úkol právě chránit chodce před nechtěným pádem. Každý, kdo po takových schodech jde, se díky zábradlí hned dozví, kam už nemá nakročit, zábradlí často i mechanicky zabrání tomu, aby se někdo dostal za něj, do volného prostoru, kam by nebylo žádoucí spadnout. Čímž se stává zábradlí dokonalým pomocníkem. A pochopitelně není úkolem takového zábradlí jenom bránit v pádu. Toto slouží často i jako prvek interiéru a mělo by tedy mít i estetickou úroveň. Takže se dnes už nevyrábějí jenom naprosto jednoduchá zábradlí tvořená banálními trubkami. Dnes už existují i zábradlí skleněná, nerezová, interiérová i exteriérová, a tato už pochopitelně nejsou určena jen pro schodiště, ale i pro balkóny, terasy a podobně.
Ze zábradlí už si tedy dnes můžeme vybírat. A vybíráme. Protože jde o bezpečnost i o estetický prožitek.